Salesiáni
Salesiánské dílo v Pardubicích
Salesiáni Dona Boska
Pokračují v díle Dona Boska, „otce a učitele mládeže“, italského kněze z Turína. Uvádí do praxe jeho styl výchovy i života, kterému se říká preventivní systém. Je založen na rozumu, víře a laskavosti. Tato tradice má už bohatou historii a funguje díky týmové spolupráci salesiánů a mnoha dalších lidí.
Salesiány, katolický řeholní řád, založil Don Bosco v roce 1859. Ve světě dnes působí zhruba 17 000 salesiánů ve více jak 130 zemích světa. Polovina z nich pracuje jako misionáři v rozvojových zemích, kde provozují školy, střediska volného času a misijní centra. Spolupracují s mnoha zaměstnanci, dobrovolníky a dalšími podporovateli.
Salesiáni v Čechách
V České republice salesiáni působí na 13 místech. Mají deset tzv. Středisek pro děti a mládež zaměřených na volnočasové aktivity nebo na sociální služby. Dále působí jako kněží ve farnostech, mají v péči školy nebo internáty.
První čeští chlapci, kteří se chtěli stát salesiány, se začali shromažďovat pod vedením Ignáce Stuchlého ve vesničce Perosa Argentina v severní Itálii. Na svátek sv. Václava roku 1927 přijeli společně do Fryštáku, kde založili první salesiánský dům na našem území. Prvním českým salesiánem byl Ignác Stuchlý zvaný Staříček.
Salesiáni v Pardubicích – dnes
V Pardubicích dnes působí tříčlenná komunita bratří salesiánů.
Je zde Salesiánský klub mládeže, z.s. CENTRUM DON BOSCO, který po vzoru Dona Boska pečujícího o ohroženou mládež, doprovází mladé lidi vyrůstající v dětských domovech, výchovných ústavech či pěstounské péči na cestě do samostatného života. Má 14 zaměstnanců z toho 11 sociálních pracovníků.
Dále je tu Salesiánský klub mládeže, z.s. Pardubice, který rozvíjí volnočasové aktivity pro děti a mládež z Pardubic a okolí v duchu salesiánské výchovy. A to díky mnoha dobrovolníkům z řad dospělých i dospívajících.
Salesiáni v Pardubicích spravují kostel sv. Václava, kolem nějž funguje živé společenství cca 250 věřících všech věkových kategorií, kteří se společně schází i mimo bohoslužby. Mnozí z nich se dobrovolnicky zapojují ve výše zmíněných klubech.
Salesiáni v Pardubicích – historie
Počátky a výstavba (1932–1939)
1932–1938: První myšlenky na zřízení salesiánského chlapeckého domova v Pardubicích se objevily již v roce 1932. V roce 1938 městské zastupitelstvo poskytlo katolíkům pozemek „na Skřivánku“ (náhradou za zrušený hřbitov) a salesiáni se tu zavázali vybudovat dům a kostel. Vedením stavby byl pověřen pražský P. Štěpán Trochta.
Dne 10. prosince 1939: Byl slavnostně posvěcen základní kámen budoucího komplexu, který měl zahrnovat ústav arcibiskupa Arnošta z Pardubic a kostel sv. Václava. Stavby se ujal P. Jan Vtípil, který se stal prvním ředitelem.
Období druhé světové války (1940–1945)
Stavba pokračovala i navzdory válce. Na jaře 1940 byla hotova hrubá stavba severního křídla a 27. května 1942 (v den atentátu na Heydricha) byla posvěcena kaple sv. Václava. Hned druhý den po vysvěcení kaple byl gestapem zatčen P. Trochta. Během války většinu budov zabralo německé vojsko a úřady pro děti evakuované z Německa. I v těchto omezených podmínkách však salesiáni v kapli a oratoři (místo pro volnočasové aktivity) dál duchovně působili.
Rozkvět a pomoc sirotkům (1945–1950)
Po válce provinciál Ignác Stuchlý rozhodl, že pardubický dům bude sloužit dětem postiženým válkou. Na podzim 1945 zde byl otevřen domov pro válečné sirotky (včetně dětí rodičů popravených za heydrichiády), kde žilo asi 50 chlapců.
Mezi lety 1947–48 došlo k největšímu rozmachu aktivit. Rozvíjela se hudba a kapela pod vedením P. Vtípila, fotbalový tým i divadlo. V roce 1948 byla zřízena samostatná farnost sv. Václava.
Likvidace salesiánů a jazyková škola (1950–1983)
V rámci komunistické „Akce K“ došlo v noci ze 13. na 14. dubna 1950 k násilnému záboru salesiánského domu Státní bezpečností. Využíval ji Městský národní výbor. Kaple sv. Václava však fungovala ještě tři roky, než byla 15. listopadu 1953 definitivně zrušena.
V areálu byly později dostavěny další budovy: budova B v roce 1959 a budova C v roce 1983), v nichž od školního roku 1962/3 působila jazyková škola.
Návrat a obnova (90. léta)
Po pádu komunismu se salesiáni v srpnu roku 1991 vracejí do Pardubic. Došlo k postupnému návratu prostor, od několika místností až po převzetí celého komplexu poté, co v roce 1996 odešla jazyková škola. V květnu 1998 byla po rekonstrukci znovu posvěcena kaple sv. Václava.
Rozvoj a změny
Vedle Střediska mládeže začíná od roku 2000 systematická práce pro děti z dětských domovů pod vedením salesiána P. Jiřího Křemečka, v roce 2005 vzniká Salesiánský klub mládeže, z.s. Na cestě do života, dnešní CENTRUM DON BOSCO.
V roce 2004 byla zrušena samostatná farnost Na Skřivánku a sloučena s farností u sv. Bartoloměje. Od roku 2012 funguje kostel sv. Václava jako rektorátní.
Transformace areálu a prodej budov (2015–2022)
Z důvodu vysokých nákladů na údržbu areálu bylo v roce 2015 rozhodnuto jednat o prodeji budov B, C a D zřizovateli školy NOE (Sboru církve bratrské), k němuž došlo 27. července 2022.
Rekonstrukce a nová etapa
V dubnu 2023 byla zahájena generální rekonstrukce hlavní budovy A. Zrekonstruovaný objekt byl slavnostně otevřen 24. května 2024 a působí v něm jak SKM CENTRUM DON BOSCO, tak SKM Pardubice – Středisko mládeže. Kostel sv. Václava zůstal rektorátním, tedy spadá pod farnost Pardubice.
Salesiánské principy
Salesiánské principy vycházejí z preventivního systému Jana Boska, italského kněze, jehož cílem je předcházet problémům vytvářením prostředí, které stojí na třech hlavních pilířích a charakteristickém přístupu:
Rozum • Jasná a srozumitelná pravidla, přiměřené nároky vzhledem k věku a zralosti dítěte.
Laskavost • Vztah založený na srdečnosti, přijetí a empatii. Děti jsou milováni a přijímáni takoví, jací jsou.
Víra • Výchova k hlubším hodnotám, smyslu života, lidskosti a duchovnímu rozměru.
Vedoucí nevystupují z pozice autority, ale jsou s mladými přímo v jejich světě – jako parťáci, společníci a průvodci při hrách i v každodenním životě.
Salesiánský čtyřlístek
Salesiánský čtyřlístek (máme ho nasprejovaný na budově) představuje čtyři základní dimenze, které by mělo každé salesiánské prostředí (středisko, oratoř či škola) naplňovat, aby dětem a mladým lidem poskytlo kompletní zázemí pro život:
Domov, který přijímá • Místo, kde vládne rodinná atmosféra, bezpečí, laskavost a kde se člověk cítí vítaný a přijímaný takový, jaký je.
Hřiště, kde se setkávají přátelé • Prostor pro radost, hry, sport, smysluplné trávení volného času a budování dobrých vztahů.
Škola, která připravuje do života • Místo pro osobnostní rozvoj, získávání nových dovedností, učení se hodnotám, zodpovědnosti a vzájemnému respektu.
Kostel, který dává smysl • Prostor k přemýšlení o smyslu života, duchovnímu růstu, hledání hodnot a poznávání křesťanství (vždy s ohledem na svobodu jednotlivce).